Jak šel Kvítek do Piešťan

V dubnu 2013 byl zahájen mezinárodní projekt mezi pěveckým sborem Kvítek ze ZŠ Václava Havla v Poděbradech a dětmi ze ZUŠ Ignáca Kolčáka v Námestove. Tato spolupráce vznikla v rámci největší evropské komunity škol, učitelů a žáků, v rámci aktivity eTwinning. Cílem bylo vytvořit Česko - slovenský dětský muzikál inspirovaný slovenským muzikálem Neberte nám princeznu. Po zhlédnutí filmu děti vedly dlouhou internetovou diskuzi, která přispěla k vytvoření vlastního scénáře, k výběru písní v češtině i ve slovenštině. Po několika výměnách videozáznamů ze zkoušek všichni cítili, že je potřeba uskutečnit setkání. V červnu 2014 došlo k setkání v Námestove. Během odpoledne se dozkoušel muzikál a hned druhý den se zahrál místní ZŠ. Děti byly tak nadšené, že okamžitě naplánovali další setkání v říjnu 2014 v Poděbradech. Zde měl nastudovaný muzikál velký úspěch. Děti se obohatily nejen o cizí jazyk, o vzájemné poznání měst, škol, rodin, ale hlavně si našly nové kamarády, se kterými prožili několik prázdninových dnů nedaleko slovenského města Skalica. Ve dnech 17. – 21. 8. 2015 Kvítek s dětmi z Námestova opakoval svůj muzikál a připravoval se na vystoupení v Piešťanech. Ve čtvrtek 20. 8. konečně vysvitlo sluníčko a rozsvítilo krásný Hudební pavilón v městském parku Piešťan. Děti z Poděbrad a z Námestova zde předvedly svůj hudební um místnímu publiku a poté si prohlédly naše partnerské lázeňské město z blízka. Společný týden na Slovensku byl plný zpěvu, her, smíchu dětí, ale hlavně tečkou za společným projektem. Pro vedoucí Věru Froňkovou, Annu Froňkovou a Danielu Čiernikovou představovala tato nová zkušenost naplnění snu – zahrát si s dětmi muzikál a naplánovaly již další spolupráci.

.

Česko-slovenský muzikál Neberte nám princeznu je výzva i sen

Webnode
 
V pátek 24. října navečer rozezpívalo 78 českých a slovenských dětských zpěváků zaplněné Divadlo Na Kovárně.


muzikalNeberte nám princeznu. To je název muzikálu (původně slovenského televizního muzikálu s Marikou Gombitovou a Miroslavem Žbirkou v hlavních rolích), který v Poděbradech s úspěchem společně představily místní Pěvecký sbor Kvítek při ZŠ Václava Havla a slovenská Základná umelecká škola Ignáca Kolčáka z Námestova. Celkem 78 dětí ve věku osm až sedmnáct let, padesátka domácích a osmadvacítka ze Slovenska. „Před necelými dvěma roky jsme se přihlásili do mezinárodního projektu eTwining, kde je možné navázat spolupráci s evropskými školami, a hledali jsme, co by se nám líbilo. Našli jsme se se ‚zuškou‘ z Námestova a dohodli se na společném muzikálu,“ vysvětlila zrod česko-slovenské spolupráce vedoucí pěveckého sboru Kvítek Věra Froňková. Následovala příprava představení. „Princip eTwiningu je takový, že komunikace probíhá převážně elektronicky, takže jsme si po internetu posílali nahrávky, připomínky. Upravili jsme si scénář i písničky, aby nám seděly. Něco zpíváme česky, něco slovensky,“ doplnila Froňková. Koncem června tohoto roku následoval výlet na Slovensko, kde se děti navzájem seznámily a v neuvěřitelně krátké době, během odpoledne muzikál připravily tak, že s ním druhý den úspěšně vystoupily před školáky. „S jednou písničkou se děti při zkoušení v domácích podmínkách docela potýkaly. Ale jakmile jsme přijeli na Slovensko a zpěváci se dali dohromady, najednou jim to šlo dobře. Děti se okamžitě skamarádily, celé prázdniny si dopisovaly po internetu,“ uvedla sbormistryně. Nezbývalo než slovenské kamarády pozvat do Poděbrad. „Sedli jsme si od začátku, děti na sebe skvěle slyší. Spolupráce je úžasná. Je neuvěřitelné, že jsme za hodinku a půl vše ‚slepili‘. Tady v Poděbradech se naskytla příležitost vychytat drobné chybičky. Ale především máme radost z toho, že to děti nesmírně baví,“ řekly o přestávce mezi dopoledními představeními pro školy Mária Vojtašáková a Daniela Nezníková ze ZUŠ Ignáca Kolčáka. Obě paní učitelky ještě podotkly, že uskutečnit česko-slovenský muzikál byl sen jejich kolegyně Daniely Čierníkové, která je v „zušce“ duší projektu. Věra Froňková přitakala, že tento hudební žánr byl pro Kvítek po všech dosavadních vystoupeních žádaná výzva.

Text a foto: Monika Langrová

Kvítek v přírodě
 

    Jen co se děti ze Základní školy Václava Havla vrátily ze škol v přírodě, školních výletů a exkurzí, v pátek 20. 6. předčasně převzaly zasloužená vysvědčení, čekal hned v neděli zpěváky z pěveckého sboru Kvítek, za přispění Města Poděbrady, výjezd na Slovensko s představením československého muzikálu „Neberte nám princeznu“. Iniciátorky a organizátorky tohoto mezinárodního e - Twinningového projektu „Česko – Slovenský dětský muzikál“ jsou paní Mgr. Věra Froňková s dcerou Annou a jejich protějšek Mgr. Daniela Čierniková se svými kolegyněmi Mgr. Danielou Nezníkovou a Mgr. Marikou Vojtašákovou ze slovenské ZUŠ Ignáca Kolčáka v Námestove. Spolupráce přes internet od sebe vzdálená přes 400 km byla výborná, však nejen v uměleckém světě není nad osobní setkání.

    Označení zájezdu vymyslely děti již v autobuse – sbor v přírodě. Po noční jízdě se probudily v samém srdci Vysokých Tater u Štrbského plesa. Procházkou, kolem na Slovensku druhého největšího morénového ledovcového jezera, děti a jejich doprovod protáhly znavené údy a do plic vehnaly čistý horský vzduch. Následoval přesun přes Liptovský Mikuláš do vesničky Zubrohlava, kde se konala secvičná  na následující den.

    Ač se obě skupiny dětí, tj. naše poděbradské pěvecké naděje a děti ze slovenské ZUŠ, pilně připravovaly celý školní rok, teprve na zkoušce – první a jediné – nabralo představení konkrétních obrysů a teprve nyní se ukázalo, co děti dokáží zvládnout, jací jsou to profesionálové. Před úterním vystoupením měli všichni pouhé dvě hodiny doladit nikoli detaily, ale samotný scénář a úpravu písní. A umění na druhý den propuklo v celé své kráse. Představení v přeplněném kulturním domě v Zubrohlave zahájily děti z dramatického kroužku ZUŠ Ignáca Kolčáka v Námestove osobitým pojetím pohádky Šípková Růženka a poté již sál rozezvučely tóny a písně muzikálu původně v interpretaci Mariky Gombitové, Marie Rotrové a Miroslava Žbirky.

    Děti sklidily velký potlesk a po obědě vyrazily se svými novými kamarády opět do přírody.  Na horské louce nad vesnicí s výhledem tentokrát na Nízké Tatry strávily celé odpoledne různými soutěžemi, zápasy v kopané a opékáním špekáčků. Jazyková bariéra, pokud vůbec existovala, byla překonána velmi rychle a i v české skupince byla brzy slyšet slova jako „hej“, „ďakujem“, „vitaj“ aj. S přibývajícím časem došlo i na méně obvyklá a nám známá slova jako „čučoriedka“, „ťava“, „cintorín“ nebo „lopta“.

    Po zaslouženém odpočinku se děti ve středu vypravily kam jinam než do přírody. Počasí až dosud příznivě nakloněné se začalo trochu kazit, spadlo i pár dešťových kapek, ale znovu probleskující slunce nádherně dokreslilo atmosféru skanzenu v Zuberci na úpatí západní části Tater – Roháčů. Následovala projížďka lodí po Oravské přehradě na Slanický ostrov, kde už loď bičoval silný vítr.

    Poslední den při cestě zpět do Čech děti zažily sjezd 5 km úseku řeky Oravy na dřevěných vorech „plťiach“. Dopluly až k Oravskému hradu, kde absolvovaly zevrubnou prohlídku. A po nákupu typických a tradičních sýrových pochoutek – nití, korbáčiků, pareničiek a oštiepků - do posledního místa zaplněný autobus vyrazil na dlouhou cestu domů, od horských hřebenů zpět do polabské nížiny.

    Ale protože těmto dětem již začaly prázdniny, výlety do přírody rozhodně nekončí. Ať to bude putování po zemi české, moravské nebo slovenské či poznávání zemí cizokrajných a exotických. Kolik řečí umíš, tolikrát si zpěvákem – můžeme trochu poupravit známé rčení. A jací jsou zpěváci ze Slovenska  uvidí poděbradské publikum snad na podzim, kdy by do lázeňského města měli dorazit slovenští kolegové z Námestova a spolu s dětmi z Kvítku předvést dvojjazyčný muzikál. Přejme tedy jim i nám všem Šťastnú cestu, Счастливого пути, Good Journey, Bon voyage, Buon viaggio...

Fotografie najdete na stránce: kvitekpodebrady.rajce.idnes.cz/Slovensko_2014/

 

Pěvecký sbor Kvítek z města tentokrát doputoval k Severnímu moři

Kdopak by se vlka bál… Když jsem do nového roku přála nám všem, abychom se nenechali ovládat triskaidekafobií, ještě jsem netušila, že pěvecký sbor Kvítek při ZŠ Václava Havla v Poděbradech se vypraví do Německa na pokračování oslav 10. výročí založení spolku Elbkinderland – Země dětí na Labi, s nímž od začátku spolupracuje, právě v pátek 13. září 2013. Téměř 40 dětí a jejich doprovod čekala dlouhá cesta do Hetlingenu, kde sbor již zpíval v roce 2010. Trochu jsem měla strach, že nám Německo oplatí ty přívaly deště z červnového koncertu v Poděbradech na Kolonádě, jež nepřetržitě skrápěly děti z Hamburku Blankenese, ale třináctihodinové (!) putování proběhlo pouze za zamračené oblohy. Během cesty jsme si krátili čas tradičně pojídáním řízků a pilováním německých textů. Naštěstí pověra zůstala skutečně pověrou a ani černá kočka nám přes cestu nepřeběhla. Ve večerních hodinách jsme všichni značně uondáni dorazili spolu s folklorním souborem Jarošáček z Mělníka do hetlingenské základní školy, kde se nám dostalo vřelého uvítání, teplé večeře a lůžkové úpravy tělocvičny. Pak už každý myslel jen na to, aby narovnal cestou zkroucená záda a končetiny.

Druhý den byl ve znamení zkoušek - techniky, melodií, ale i nervů. Dopoledne měl každý sbor vyhrazen čas a prostor pro zdokonalení svého vystoupení, odpoledne se jednotlivé české a německé dílky skládačky začaly dávat dohromady, aby pak výsledně jako precizně složené puzzle potěšilo, ba i ohromilo nejen místní publikum. Do hetlingenského kostela, kde se sobotní koncert konal, se sjeli hosté zblízka i zdaleka, ale všichni byli domácí, všichni měli či stále mají co do činění se sdružením Elbkinderland. Za všechny bych si dovolila jmenovat zakládajícího člena a dřívějšího předsedu sdružení Güntera Jakobsena. Samozřejmě se celá akce nesla pod taktovkou písničkáře Rolfa Zuckowského, který též od začátku aktivně podporuje, koordinuje a organizuje v obou zemích hudební setkání dětí a mladých lidí, kteří mají jedno společné: život na Labi. „Učit se vzájemnosti bez ohledu na hranice a regionální či kulturní rozdíly“ – tak zní motto sdružení Elbkinderland. Děti po koncertě, na kterém vystupovaly spolu s hetlingenskými dvěma sbory a který ukončil oficiální část oslav, jež započaly koncertem sborů z Buxtehüde a Hamburku již v pátek, sklidily obrovský aplaus, hlavně za výběr shodou okolností 13 písní, jejich perfektní provedení a předvedení, a v neposlední řadě za své nadšení a energii, díky níž si podmanily publikum a přikrášlily již tak kouzelnou atmosféru svíčkami osvětleného tamějšího svatostánku. Z televizních talentových soutěží známe slovenský ekvivalent úsloví „mám husí kůži či běhá mi mráz po zádech“, tj. „zimomriavky“; a my si tu doplnili německý slovníček. Za námi přišli někteří diváci, že jim v určitých okamžicích při vystoupení našich dětí naskočila „gänsehaut“.

Po úctyhodném výkonu následoval zasloužený odpočinek. Děti druhý den čekala prohlídka multimediální výstavy v Elbmarschenhaus v sousedním Haseldorfu a pak neoficiální část oslav v areálu zemědělské usedlosti tamtéž, kde vystupovaly všechny zúčastněné sbory. Kvítek odpoledne opět završil tuto část oslav trochu neplánovaně podle improvizovaně připraveného scénáře vedoucí sboru Kvítek Věry Froňkové - netradičním a rozverným vystoupením „a cappella“ pouze s doprovodem akordeonu, který hbitými prsty rozezvučela vedoucí sboru Kvíteček Martina Radoňová. Závěrečné písně roztleskaly a roztančily přítomné diváky. Poté se už Kvítek vydal dále na sever za dalšími zážitky.

Z neděle na pondělí sbor přenocoval v Brunsbüttelu a ráno vyrazil trajektem přes uměle vytvořený kanál spojující Severní a Baltské moře na obhlídku zaoceánských lodí, nábřeží a plavebních komor. Svatý Petr nám přál a celý den nás doprovázelo větrné, ale slunečné počasí. Z Brunsbüttelu jsme se poté přesunuli až k Severnímu moři, kde pár odvážlivců vyhrnulo kalhoty a do moře vstoupilo. Teplota vody byla kolem 13 °C. Následovala prohlídka výzkumné a záchranné stanice pro tuleně v Friedrichskoogu, kam jsme dorazili právě na krmení a odkud téměř každý člen sboru odcházel s plyšovým tuleněm v náručí. Odpoledne jsme naposledy na tomto výletě nastoupili do autobusu a čekala nás opět třináctihodinová cesta domů – zase ta třináctka!

A zde mi závěrem dovolte navázat na v úvodu pronesené přání citací jeho pokračování: „… jen ten, kdo se nenechá triskaidekafobií přemoci a odváží se jít dál a výš než ostatní, se dozví, jak daleko a vysoko může doopravdy dojít…“ A vězte, že malí i velcí zpěváčci z pěveckého sboru Kvítek došli během těch oslavovaných deseti let trvání sdružení Elbkinderland – Země dětí na Labi přes různá města podél Labe až k Severnímu moři skutečně daleko …

 

 
 
 

V Poděbradech jsme si společně zazpívali, těšíme se do Hetlingenu!

To bylo příprav, shánění, organizování, zajišťování, dopisování, žádostí, čekání na odpověď, vybírání, nacvičování, „pilování“ detailů, pak těšení se, nervozity, trémy, zpocených rukou a roztřesených hlasivek… pak nastala sobota 14hodin a za dvě a půl hodiny bylo po všem… lapidárně řečeno. To všechno ale stálo za to, to všechno se povedlo, to všechno mělo cirkusácky řečeno „sukces“ - i přes nepřízeň počasí, které místo hřejivých slunečních paprsků posílalo na Kolonádu vytrvalé provazce deště. Přesto Kongresové centrum bylo plné tak, že lidé stáli v uličkách a některé jsme museli pouštět i do zákulisí. Diváci se bavili, diváci tleskali, diváci se smáli a v některých pasážích se dokonce diváci stávali zpěváky.

Byla to velice zdařilá a důstojná oslava 10. výročí založení spolku Země dětí na Labi a spolupráce pěveckého sboru Kvítek při ZŠ Václava Havla v Poděbradech. Děti tuto událost oslavily se svými německými kamarády a mělnickými souputníky na řece Labi. Kapitána jim jako vždy dělal Rolf Zuckowski, se kterým si místo Magdy Reifové střihly duet Denisa Čapková a Terezie Soběslavová z Kvítku. Na koráb se nalodil i jeden host, který je mimochodem pro půlku fanynek moc mladý, pro druhou zase moc starý a pro všechny hlavně zadaný! Ondřej Ruml naladil hlas i krabičku a potěšil přítomné publikum svým talentem a přiblížil všem, „co i únor změní v máj“. Na skoro tři hodiny jsme všichni řekli starostem a počasí „tak a dost“ a řídili se Rolfovou radou „zpívej s námi hezky z plných plic“ v čele s Kvítkem a Kvítečkem, jejich malými, většími i těmi největšími (a to nejen výškou) zpěváky.

Díky patří jim za to, že neúnavně svým zpěvem a nadšením pro sbor šíří dobrou náladu; díky patří jejich vedoucím sborů za to, že tuto snahu a energii usměrňují tím správným směrem.  Díky dále patří všem organizátorům koncertu, sponzorům, městu Poděbrady a Středočeskému kraji za finanční a materiální podporu. A v neposlední řadě díky patří rodičům, kteří vedou své ratolesti k hudbě a kteří před a během víkendu hlídali, pekli, vařili, nakupovali, připravovali snídaně a svačiny, stěhovali, upevňovali, montovali, nosili a přepravovali, překládali, ubytovávali …. a vůbec, vážíme si každé k dílu přidané ruky i doneseného proviantu. A vězte, že co zbylo k jídlu, nepřišlo vniveč, ale bylo rozdáno členům hasičských sborů z Poděbrad a blízkého okolí, kteří se v neděli i v dalších dnech podíleli na likvidaci následků vzedmutých spodních vod a nepřetržitého lijavce v našem lázeňském městě. A jsme zase na začátku. Vždyť idea založení spolku Země dětí na Labi vznikla po velkých povodních v roce 2002, kterým se ty letošní bohužel tak nápadně podobají! 

Přejme si, aby se už konečně protrhly mraky a vysvitlo na zem slunce. Aby se lidé  přestali chmuřit a myslet na svá vytopená obydlí, a aby lidé nepřestali zpívat….                                                 

                                         

                                                                                                                        

Na tomto odkazu se můžete podívat na reportáž internetové televize ze sobotního koncertu:

http://www.youtube.com/watch?v=ERLg0oO3d4I