Píseň pro Olgu

Hudba: Aneta Langerová, Jakub Zitko.   Text: Aneta Langerová

Jsou svaté oči které

Vidí záblesk světla v každém

V každé duši v každém těle

I když světlo zhasne

A jsou něžné oči které

Nevidí nic černobíle

Žasnou nad škálou barev

A věří

Že lidi nesou 

Že lidi nesou

Světlo dobré vůle

Že lidi nesou 

Že v sobě nesou

Světlo dobré vůle

Jsou věčné oči které

vidí v lásce živý šém

v každém muži v každé ženě

co nikdy nezhasne

Takové jsou oči tvoje

Spojují nás v jeden svět

Zbavují nás nepokoje

Co člověk musí nést

A věří

Že lidi nesou 

Že lidi nesou

Světlo dobré vůle

Že lidi nesou 

Že v sobě nesou

Světlo dobré vůle

Věří že nejsou

Že lidi nejsou

Bez dobré vůle

Že lidi nejsou

Že lidi nejsou

Bez dobré vůle

Stromy

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Topoly, topoly, topůlky,
zatím jste vyrostli do půlky,
až budete jako svíce,
bude nám o pár let více.

Sotva vás deštíček zaleje,
budou z vás vysoké aleje,
kterými jednoho rána
já budu kráčeti vdaná.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Stojím tu s otázkou nevinnou,
jestli bych nechtěl být dřevinou.
Na sobě mít šaty z kůry,
dívat se na všechno shůry.

Na stejné zemi co my
bydlí tu s námi stromy,
mlčí a hledí si svého
listíčka zeleného.

Massachusetts

1. Vrátím se až tam, do Massachusetts,

smejt prach z dlouhejch cest i mnohej hřích.

Slunce dál vychází nad Massachusetts,

od toho dne, kdy tvůj hlas pro mě ztich.

2. Proč tu hledám sám až v San Franciscu,

chvíle, který měl jsem s sebou vzít.

Slunce dál vychází nad Massachusetts,

a každej den tvý oči probouzí.

3. Přímou linkou až do Massachusetts,

návrat ztracenýho co by stál.

Slunce dál vychází nad Massachusetts,

a vidět s tebou ten úsvit bych si přál.

4. sloka = 1.